مصحف الثريا

بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ وَٱلشَّمْسِ وَضُحَىٰهَا ۝١

Při slunci a jeho jasu,

وَٱلْقَمَرِ إِذَا تَلَىٰهَا ۝٢

při měsíci, když je následuje,

وَٱلنَّهَارِ إِذَا جَلَّىٰهَا ۝۳

při dni, když je odhaluje,

وَٱلَّيْلِ إِذَا يَغْشَىٰهَا ۝٤

při noci, když je zahaluje,

وَٱلسَّمَآءِ وَمَا بَنَىٰهَا ۝٥

při nebi a při tom, kdo je vystavěl,

وَٱلْأَرْضِ وَمَا طَحَىٰهَا ۝٦

při zemi a při tom, kdo ji rozprostřel,

وَنَفْسٍۢ وَمَا سَوَّىٰهَا ۝۷

při duši a při tom, kdo dal jí vyrovnanost

فَأَلْهَمَهَا فُجُورَهَا وَتَقْوَىٰهَا ۝۸

a vdechl jí hříšnost i bohabojnost!

قَدْ أَفْلَحَ مَن زَكَّىٰهَا ۝۹

Kdo ji očistí, ten jistě vydělá,

وَقَدْ خَابَ مَن دَسَّىٰهَا ۝١۰

a kdo ji zanedbá, ten jistě prodělá.

كَذَّبَتْ ثَمُودُ بِطَغْوَىٰهَآ ۝١١

Ve vzpurnosti své obvinili Thamúdovci (proroka svého) ze lži,

إِذِ ٱنۢبَعَثَ أَشْقَىٰهَا ۝١٢

když bezbožník největší povstal mezi nimi.

فَقَالَ لَهُمْ رَسُولُ ٱللَّهِ نَاقَةَ ٱللَّهِ وَسُقْيَٰهَا ۝١۳

A pravil jim posel Boží: "(Nedotýkejte se) velbloudice Boží a nechte ji napít!"

فَكَذَّبُوهُ فَعَقَرُوهَا فَدَمْدَمَ عَلَيْهِمْ رَبُّهُم بِذَنۢبِهِمْ فَسَوَّىٰهَا ۝١٤

Však za lháře jej prohlásili a (velbloudici) podřízli. Pán jejich je pak za jejich hříchy zahubil a se zemí je srovnal,

وَلَا يَخَافُ عُقْبَٰهَا ۝١٥

aniž se následků toho obával.